Zápisník zmizelého (1920)

Jaroslav Vogel ve své janáčkovské monografii podává velmi reálný obraz vzniku Janáčkova Zápisníku zmizelého. Znal dobře zachované rukopisné prameny a odvodil z nich celkem přesně genezi díla. Přesto se vlivem některých dobových svědectví vytvořily kolem skladby mýty, z nichž první byl dán hned na počátku tajemným autorstvím textu. Tajemství anonymního pisatele se teprve 80 let po zveřejnění básní ukázalo jako vědomá mystifikace Ozefa Kaldy, autora dvou svazků valašských povídek a libreta Křičkovy dětské opery Ogaři. V úvodu ke stati o Zápisníku zmizelého se Vogel krátce zamýšlí nad obsahem a vlastnostmi textu, které Janáčka vedly ke zhudebnění a konstatuje, že to byla zřejmě jinošská krize hrdiny příběhu dostavivší se po první erotické zkušenosti, emocionální síla a bezprostřednost básní, hloubka psychologického uchopení námětu, valašské prostředí, v němž se příběh odehrává, a konečně celé to tajemství obklopující původce a snad i hrdinu těchto básní.

240,00 Kč

Zdá se, že Vogel nepochyboval o pravdivosti redakční poznámky uveřejněné v Lidových novinách (i když není skálopevně přesvědčen, že pisatelem básní je blíže neznámý J.D.), která ovšem je součástí autorské mystifikace; stejnou víru přikládá i Janáčkovi. Jen pro pořádek a objektivitu uvádí Vogel domněnku Františka Trávníčka, že autorem by mohl být Jan Misárek-Slavičínský, neboť další jména, která se v souvislosti s textem později vynořila, tehdy ještě neznal. Na základě důkazů, které uvádí Jan Mikeska ve své kaldovské monografii, můžeme tajemství autora textu považovat za objasněné. Můžeme však také souhlasit s Voglem, že Janáček uvěřil příběhu o zmizení vesnického mládence J.D. a tím i lidovému původu textu. Baladičnost příběhu, mnohé z poetických příměrů i zkratkovitost sdělení jsou velmi blízké lidové poezii a mixáž nářečí s hovorovou češtinou byla vlivem pronikání městských prvků na moravský venkov častým zjevem, který Janáček pozoroval při sběru lidových písní. (Podobného prolínání dialektu s hovorovým jazykem použila také Gabriela Preissová v Její pastorkyni a Rudolf Těsnohlídek v Lišce Bystroušce.) Janáček svoji víru potvrdil i změnou názvu skladby, když místo nadpisu Z péra samoukova, který budil zdání titulu dodaného redakcí, pojmenoval cyklus Zápisník zmizelého. Původně se podle Janáčka skladba jmenovala Zápisník zmizelého a nezvěstného a tak byla pravděpodobně i poprvé provedena. Odhalením autora básní padl sice tzv. "skutečný" příběh J(aníčka) D. a mýtus o lidovém původu básní, tedy jedna či dvě (pravdivost a tajemnost) z Janáčkových pohnutek ke zhudebnění. Na působivosti a poetické kráse textu a jeho skvělém hudebním ztvárnění to však nic nezměnilo...


Parametry

  • doprovodný text ve čtyřech jazykových mutacích
  • vydavatelské poznámky a anotace česky a německy
  • zpěvní texty přeložili Robert Russell, Max Brod, Soňa Červená
  • editoři: Leoš Faltus, Alena Němcová
  • rozměry: 310 × 245 mm
  • vazba šitá nití
  • počet stran: 88
  • nakladatelské číslo: H0009
  • ISMN M-706527-01-7
  • vyšlo v prosinci 2004

cyklus písní pro zpěv a klavír na text Ozefa Kaldy

partitura a party

řada E, svazek 4

Kód skladu H0009

Typ: Nový produkt